Lidé, kteří neustále lžou, mají často tento rozpoznatelný rys osobnosti

Lidé, kteří neustále lžou, nejsou jen obyčejní lháři. Často skrývají hlubší psychologický problém, který má své rozeznatelné znaky. Tento fenomén se nazývá patologické lhaní a odhaluje mnohem víc než jen přehnané historky.

Mnoho takových lidí sebou nosí osobnostní rys, který není snadné přehlédnout. Ve skutečnosti jde o zvláštní formu psychopatologie, která má kořeny v mozku i v životních zkušenostech. Pro laiky to může být matoucí, protože lži často plynou z nutkání, ne úmyslu klamat.

Jak poznat člověka, který trpí patologickým lhaním

Patologický lhář se vyznačuje tím, že jeho příběhy často mění detaily a dávají každý den novou podobu. Hlavní je, že sám věří do značné míry svým výmyslům – místo manipulace vytváří paralelní realitu. Mnohé jeho lži jsou přehnané až absurdní, a přesto se brání jejich odhalení s obrovskou vervou!

Takový člověk často nemá vůbec žádné morální zábrany. Vymýšlí si příběhy o vážných nemocích či neštěstích svých blízkých, a to i bez jakéhokoliv zřejmého přínosu. Tento rys je však spíše známkou zoufalé potřeby být v centru pozornosti, než-li cynickým počinem.

Neurologické a psychologické příčiny neustálého lhaní

Vědci zjistili, že mozek patologického lháře má méně šedé hmoty než běžný člověk, zatímco množství nervových vláken je paradoxně zvýšené. Tento “pomer” oslabuje kontrolu nad morálními zábranami a podporuje tvorbu vlastních fantazií. Navíc špatné zkušenosti z dětství, jako je nedostatek lásky nebo ponižování, často předchází rozvoji této poruchy.

Psychologové se domnívají, že nízké sebevědomí a potřeba získat si uznání mohou člověka tlačit k trvalému lhaní. Lži slouží jako maska, která skrývá vnitřní nejistotu a pocit méněcennosti. Je to chaotický pokus o prosazení se ve společnosti, kde přitom ztrácí kontakt s realitou.

Proč nelze jednoduše přestat lhát?

Patologické lhaní není vědomá hra na klamy, ale spíše nutkavé chování. Ti, kdo jím trpí, často chtějí přestat, ale nedokážou. Lhaní se stává jejich druhou přirozeností, kterou nemají pod kontrolou. V každé nové situaci potom přizpůsobují svá vyprávění tak, aby zapadla do očekávání okolí, což častokrát působí nelogicky.

Zkusit přistihnout takového člověka při lži může vést k eskalaci konfliktu, protože se začne bránit a dokonce obviňovat ostatní z nedůvěry. Emoce se v takových chvílích nevyzpytatelně mění, příběhy se mění a rozptylují všechny snahy o porozumění.

Jak se chovat k člověku s touto poruchou?

Pokud máte ve svém okolí někoho s takovým rys osobnosti, nemá smysl snažit se ho “převychovat”. Energie bude vyčerpána zbytečně! Lepší je ověřovat si fakta a udržovat si zdravý odstup, pokud to situace umožní.

Pokusit se při lži “přistihnout” znamená často vyvolat silný emoční odpor a ještě více posílit patologické chování. Naopak podpora a profesionální pomoc mohou otevřít cestu k nápravě, pokud je dotyčný ochotný skutečně pracovat na sobě.

Patologické lhaní nás učí, že za každou nepravdou může být složitý svět vnitřních bojů. Někdy není úplnou volbou lhát, ale spíše zoufalým pokusem najít místo, kde nás někdo přijme. Rozpoznat tento rys osobnosti je prvním krokem k pochopení a případné léčbě.

Eva Háková

Vlasta Kálalová je duší tohoto blogu. Jako pravá rodačka z Mnichova se smyslem pro jemné italské chutě se s vámi dělí o svou lásku k dokonalé pizze a bavorské pohostinnosti. Vlasta ví, jak harmonicky propojit syté tradice se středomořskou lehkostí. Přináší vám ty nejlepší tipy, nové kreace a vše o našich specialitách