První pelety, které v zimě topí a v létě chladí

„Pelety, které v zimě topí a v létě chladí“ zní jako kouzlo, ale doma se to dnes řeší jinak.

Ve skutečnosti tuhle dvojroli zvládá klimatizace na principu tepelného čerpadla vzduch vzduch, a dělá to překvapivě svižně.

Kdo chce rychlé teplo na podzim a úlevu od horka v létě, ten už ví, kam koukat!

První „pelety“ co chladí? Ve skutečnosti jde o klimatizaci vzduch vzduch

Název je chytlavý, jasně, člověk si hned představí pytle v koutě a vůni dřeva.

Jenže chlazení peletami doma nefunguje tak, jak to zní v titulku.

To, co umí v zimě hřát a v létě chladit, je moderní klimatizace, která se chová jako malé tepelné čerpadlo.

Jak klimatizace topí, když venku fouká ledový vzduch?

Nejde o to, že by elektřina „vyráběla“ teplo jako přímotop.

Elektřina klimatizaci jen pohání, zatímco zařízení přenáší teplo z venkovního vzduchu dovnitř.

Tenhle trik je důvod, proč to často vychází levněji než klasické elektrické topení, a není to žádná pohádka.

V létě se proces prostě otočí.

Teplo se bere z místnosti a posílá ven, proto se byt ochladí rychle a bez čekání.

Je to jako kuchyňský digestoř, jen místo vůní odsává horko, jasně že jednoduše řečeno.

Klimatizace vs přímotop v roce 2026: proč to na účtech bývá znát

U přímotopu je to férové, ale tvrdé.

1 kWh elektřiny dá zhruba 1 kWh tepla, žádná magie.

U klimatizace je to jiné, protože teplo nepálí, jen ho přesouvá.

COP a realita: z 1 kWh klidně 3 až 5 kWh tepla

Moderní jednotky běžně dávají COP kolem 3 až 5, podle podmínek a modelu.

To znamená, že z jedné kilowatthodiny elektřiny dokážou dodat víc tepla, a to je ten rozdíl, co se propíše do nákladů.

V praxi se mluví i o tom, že oproti přímotopům může být rozdíl až okolo 70 procent, když se to používá chytře.

Často se uvádí průměrná úspora na vytápění kolem 55 procent, ale nikdo by se neměl tvářit, že to platí vždycky a všude.

Hodně udělá zateplení, návyky a taky to, jestli se topí jen přechodně nebo celou zimu.

Pointa je jednoduchá, topí to rychle a účinnost umí být krásně vysoko.

Kdy klimatizace topí nejlíp: 10 až minus 10, pak už je to o rozumu

Nejčastěji funguje vytápění klimatizací skvěle v období, kdy se venku motá teplota mezi 10 a minus 10 °C.

Proto se tak často dává jako doplňkový zdroj tepla na jaro a podzim, kdy radiátory ještě nejsou „v náladě“.

A hlavně, po zapnutí je teplo skoro hned, žádné dlouhé čekání.

Co když udeří mrazy pod minus 15 až minus 20?

U běžného používání se často nedoporučuje spoléhat na klimatizaci, když venku padá pod minus 15 až minus 20 °C.

Jenže některé moderní jednotky zvládnou topit i při minus 25 °C, záleží na výbavě a kvalitě venkovní jednotky.

Takže žádné „v zimě to nefunguje“, spíš otázka, jaký model a jaký dům.

Do toho vstupuje i komfort.

Když se v chalupě přitopí na dálku přes Wi Fi ovládání, přijede se do tepla a není to luxus pro vyvolené.

Jasně, vyžaduje to internet a trochu disciplíny, ale ten pocit, když už je uvnitř útulno, ten je fakt návykovej.

Jak vybrat klimatizaci, která v zimě topí a v létě chladí bez dramat

První filtr je energetická třída A++ a vyšší.

Pak dává smysl koukat na SEER a SCOP, protože papírový výkon bez účinnosti umí klamat.

A jo, chlazení bývá energeticky náročnější, takže v létě spotřeba přirozeně vyskočí.

Přenosná vs nástěnná: cena je fajn, ale prostor rozhoduje

Přenosné klimatizace se dají koupit za jednotky tisíc a nepotřebují montáž.

Hodí se ale spíš do menších prostor, zhruba 15 až 40 m², a komfort je takový… no, kompromisní.

Do bytu, domu nebo kanceláře se častěji dává nástěnná jednotka, tam už je potřeba odborná instalace.

U větších prostor často vyhrává multisplit.

Jedna venkovní jednotka a víc vnitřních, praktické a vizuálně čistší.

Pokud má klimatizace opravdu vytápět naplno, pak se bez jednotek ve víc místnostech většinou neobejde, to je prostě realita.

Nastavení teploty, aby to šetřilo a nebolela z toho hlava

Největší chyba v létě je snaha udělat doma lednici.

Doporučuje se nechat rozdíl mezi venkem a vnitřkem maximálně 6 °C, tělo to snáší líp a spotřeba neletí zbytečně nahoru.

Pro běžný den se často míří na 21 až 22 °C, na spaní o zhruba tři stupně míň.

Filtry, pyl a plísně: vedlejší efekt, který potěší

Moderní klimatizace mívají filtry na prach a pyl, takže doma je vzduch často příjemnější.

Navíc vzduch částečně vysušují, a tím umí pomoct jako prevence plísní, hlavně ve starších domech a na chalupách.

Jen pozor, bez pravidelného servisu tohle kouzlo slábne, a pak se lidi diví, že to nevoní čistotou.

Eva Háková

Vlasta Kálalová je duší tohoto blogu. Jako pravá rodačka z Mnichova se smyslem pro jemné italské chutě se s vámi dělí o svou lásku k dokonalé pizze a bavorské pohostinnosti. Vlasta ví, jak harmonicky propojit syté tradice se středomořskou lehkostí. Přináší vám ty nejlepší tipy, nové kreace a vše o našich specialitách